Plzeňský Prazdroj, a.s. is engaged in the brewing and distribution of beer. It is self-described as a provider of quality beers and experiences related to beer culture.

Plzeňský Prazdroj, a.s.

Food and Beverage Services

Asahi Europe & International

Odpovědná společnost

Plzeňský Prazdroj | 25,880 followers on LinkedIn. Plzeňský Prazdroj is the leading producer and exporter of Czech beer and produces beer in four breweries: Plzeňský Prazdroj and Gambrinus in Plzeň, Radegast in Nošovice and the Velké Popovice Brewery in central Bohemia. Plzeňský Prazdroj exports beer to more than fifty countries all over the world.

Plzeňský Prazdroj, a. s., is a member of the Asahi Breweries Groupe.

Francesca Bandelli

Tomas Dytrych

Marketing & Growth Leader | 20+ years experience with customer-focused marketing, CRM, content, & global team leadership

Alex Uher

Impossible is not a declaration. It's a dare.

David Muzik

Plzeňský Prazdroj

Získali jsme titul nejlepší Inovativní zadavatel v odborné mediální soutěži FLE Media Awards. A ocenění si odnáší také kampaně Pilsner Urquell a Radegastu. Partnerství významné sportovní události je vždy velkou výzvou pro všechny kreativní týmy. Gratulujeme proto kolegům z marketingu Pilsner Urquell, kteří se letos popasovali s kampaní k Mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě. Podle nás to ve spolupráci s BigMedia, spol. s r.o. a Publicis Groupe zvládli na jedničku a máme radost, že jejich práci na kampani k hokejovému mistrovství světa ocenila i porota FLE Media Awards nejvyššími oceněními hned ve dvou kategoriích. Hlavní cenu si odnášíme v kategorii Out of Home reklamy za využití prémiových ploch na nejfrekventovanějších místech v Praze a Ostravě i v bezprostředním dějišti šampionátu. Zaujaly zejména double bigboardy s efektními 2D nástavbami a podsvícením, které kolem lahve Pilsner Urquell vytvořilo světelnou auru. V pražském metru jsme pak strategicky umístili plochy vedoucí až do fan zóny. Branding eskalátorů ve stanici Českomoravská tak proměnil vstup do arény na symbolický „vchod“ do světa šampionátu. Druhé ocenění v rámci FLE Media Awards tentokrát za real-time marketing získalo inovativní využití digitálních CLV panelů v metru, kdy na plochách běžely v reálném čase infografiky k právě vstřeleným gólům, live skóre a přímé pozápasové hodnocení výsledků. Fanoušci tak mohli během mistrovství sledovat průběh zápasů i při cestě MHD a dokonce odesílat vlastní vzkazy hokejistům. Zároveň gratulujeme Radegastu, který bodoval na Slovensku s kampaní k závodu horských nosičů Sherpa Rallye, za což získal ocenění za nejlepší využití televize. Děkujeme všem kolegům a partnerům za skvělou spolupráci a organizátorům FLEMEDIA za ocenění. Těšíme se na další příležitosti, jak posouvat hranice kreativity a inovací.

V udržitelnosti jsme doslova neudržitelní. Platí to jak pro aktivity, které děláme v našich pivovarech, tak i pro pro ty za jejich branami. Na každém kroku cesty piva, od zrníčka až po sklenici, se chováme tak, abychom pomáhali uchovat přírodní i kulturní bohatství naší země pro další generace. O tom všem je naše nová Zpráva o udržitelnosti za rok 2023. V našem aktuálním nefinančním reportingu, který vydáváme na dobrovolné bázi už po osmnácté, se mimo jiné dozvíte: > O kolik jsme za minulý rok snížili spotřebu vody na výrobu 1 litru piva. > Kolik tun CO2 jsme nevyprodukovali a jak jsme snížili naší uhlíkovou stopu nejen díky úsporám energií ve výrobě, ale napříč celým dodavatelským řetězcem. > Kolikrát projde rukama našich zákazníků jedna vratná pivní láhev. > Jak vracíme vodu do krajiny. > Proč společně s vědci pomáháme zemědělcům adaptovat se na klimatickou změnu a udržet výnosy a kvalitu základních surovin pro výrobu českého piva. Zkrátka vše, co jsme v Plzeňském Prazdroji v roce 2023 udělali pro zmírnění dopadů našeho podnikání na životní prostředí, komunity i naše zaměstnance. Celou Zprávu o udržitelnosti za rok 2023 si můžete přečíst v příloze tohoto příspěvku.

Každý obal i surovina mají svůj čas i místo – a na tom Martině Vajskebrové opravdu záleží! Právě díky její práci dnes Plzeňský Prazdroj směřuje k tomu, aby na skládce neskončil žádný odpad vznikající při výrobě. Kromě toho však naše manažerka výrobních materiálů dohlíží na to, aby bylo v pivovarech ve správný čas a v požadované kvalitě dost základních surovin pro vaření piva i obalového materiálů. Od začátku své kariéry v Prazdroji prošla Martina Vajskebrova několik pozic, od systémové inženýrky, manažerky nákupu nepřímého nákupu, manažera řízení změn až po současnou roli. „Nejvíc mě baví zavádět úplně nové věci, nastavovat nové procesy, standardy. Dílky mé práci mám příležitost setkávat se s inspirativními lidmi. V pivovaru pracují skvělí lidé, kteří mě pozitivně ovlivňují a posouvají,“ prozrazuje Martina. Spolu se svými týmy zvládá zajistit kompletní systém pro nákup ječmene nebo napomáhá tomu, že pivovar dělá výrazné kroky v udržitelnosti a směřuje k maximální cirkularitě obalů. Martino, děkujeme za Tvou energii a odhodlání! Jsme hrdí, že jsi součástí našeho týmu a ukazuješ, jak důležité je mít vždy vše pod kontrolou a hledat nové cesty. 💪

Náš obří půllitr v nové edici České knihy rekordů! V rámci našeho projektu Kytky pro chmel jsme loni dosáhli skvělého úspěchu – vytvořili jsme rekordní květinový půllitr o rozměrech 60 x 56 metrů, který se nyní oficiálně objeví v nové edici České knihy rekordů. Tento působivý obrazec vznikl díky naší spolupráci s chmelařskou skupinou ARIX CZECH HOP a Česká zemědělská univerzita v Praze . Spojili jsme síly s přírodou a do chmelnice vysadili 16 kg bylinek a květin, které po vykvetení vytvořily jedinečný půllitr z heřmánku, hořčice a dalších rostlin. Projekt Kytky pro chmel je příkladem naší snahy přistupovat k zemědělství inovativním a udržitelným způsobem. Cílem projektu je regenerace půdy a snížení dopadů klimatické změny na pěstování chmele, což je zásadní pro zachování kvality a množství této klíčové suroviny pro výrobu piva.

Jestli někdo proměňuje tvář českého a slovenského pohostinství, je to Helena Dobrá se svými kolegy, kteří mají v Plzeňském Prazdroji na starosti projekt Fresh Outlet. Jeho cílem je redukce vizuálního smogu na hospodách, modernizace provozoven a snížení jejich energetické náročnosti. Za poslední 4 roky se týmu, jehož je Helena součástí, podařilo vizuálně oživit a kultivovat už více než 7 000 hospod v Česku a na Slovensku. Ty tak mají jednoduché a čitelné označení a přehlednou nabídku, která do podniků naviguje hosty mnohem lépe než dřív. A nejen to. Hospody, které se do projektu Fresh Outlet zapojily, ušetřily např. na novém světelném značení již stovky MWh elektřiny. Díky zmenšení rozměru označení provozoven a reklam o 30 % a snížení počtu reklamních prvků se navíc podařilo ušetřit zhruba 100 tun plastu. Projekt, na kterém se podílejí i přední odborníci na architekturu a design, má také pozitivní dopady i na život v obcích a městech, kde se renovované provozovny nacházejí. Jak může i drobná změna vizuální identity jednoho podniku významně ovlivnit celkový dojem z celých městských čtvrtí? Proč Heleně interně říkali "zlá paní D."? A jaké tlaky při své práci zažívala? O tom všem bude Helena Dobrá hovořit na konferenci „Lidé, kteří mění naše města“, kterou pořádá nezisková organizace Naše kultivovaná města již 8. a 9. listopadu v brněnském divadle Husa na provázku. Vstupenky na konferenci můžete pořídit zde: http://bit.ly/3AciGYv

Letošní sklizeň sladovnického ječmene dorazila do pivovaru. Cesta od ječmene až k uvařenému pivu je ale pořádně dlouhá. „Slad vyrobený z letošní úrody ječmene má podle prvních analýz dobrou dostupnost důležitých látek, jako je například škrob nebo enzymy, pro následnou výrobu piva,“ uvádí Michal Šneberger, vedoucí sladovny plzeňského pivovaru. Denně k naší plzeňské sladovně přijede v průměru dvacet kamionů ječmene. Než ho ale naši sladovníci můžou začít zpracovávat, odebere speciální robotická ruka vzorek zrna přímo z korby každého kamionu a pošle ho do laboratoře. Kontrolujeme například klíčivost ječmene, vlhkost, obsah bílkovin, škrobu a porovnáváme i velikost zrn. Důležitá je také vizuální kontrola. Teprve když všechny parametry vyhovují pivovarnickým nárokům, může kamion složit zrno do sila a kolegové ve sladovně se pustí do práce. Ječmen se nejdřív namáčí, aby získal 43 % vlhkosti. Potom 5-6 dnů klíčí v saladinových skříních. A na závěr se přesouvá na hvozd, kde se usuší, aby se v něm uchovaly všechny důležité látky. Teprve potom usušený slad rozšrotujeme a začne proces vaření, kdy se rozšrotovaný slad smíchá s vodou. Jako jeden z mála pivovarů v Česku máme vlastní sladovny, a to v Plzni i v Nošovicích. „To nám dovoluje udržet si dokonalou kontrolu nad kvalitou našich piv od naprostého začátku. Dokážeme připravit slad přesně tak, jak to vyžaduje příslušný styl piva, které chceme uvařit,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Vaclav Berka . Ročně nakoupíme od českých a moravských zemědělců zhruba 150 tisíc tun ječmene. Bohužel jeho kvalita není v posledních letech samozřejmostí. Extrémní výkyvy počasí ji nepříznivě ovlivňují natolik, že se ječmen pro zemědělce stává rizikovou komoditou a za posledních 30 let se plocha, na které jej v tuzemsku pěstují, zmenšila skoro o polovinu. I proto jsme v Prazdroji iniciovali projekt Pro ječmen a spolu s vědci a zemědělci hledáme cesty, jak pěstování této plodiny adaptovat na klimatickou změnu. Projekt má za sebou první dvě sezóny a již nyní jsme zaznamenali lepší dostupnost vláhy na plochách, kde ječmen pěstujeme regenerativně. A to je pro ječmen i české pivo rozhodně dobrá zpráva.

Pivovarnictví není jen mužská záležitost. „V ročníku na VŠCHT nás promovalo 6 a z toho byl pouze jeden muž," vyvrací mýtus o pivovarnictví jako čistě mužské profesi nová sládková Pivovaru Radegast Jana Tovaryšová . V Dobrém ránu Česká televize odkryla část tajemství výroby českého piva a prozradila, co mu dává jedinečnou chuť. Řeč přišla i na to, proč chováme v nošovickém pivovaru pstruhy. A samozřejmě i na to, co všechno má Jana na starosti. Na celý záznam se můžete podívat zde. Vstupy s naší sládkovou najdete v časech 24:41, 72:31 a 106:05: ▶️: https://lnkd.in/ed-h77F7

Poslouchat Václava Berku, emeritního vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, jak mluví o pivu, je jako koncert houslového virtuosa. O pivu, a zvlášť o tom plzeňském, dokáže mluvit hodiny. Umí barvitě vylíčit jeho výrobu a s gustem popsat, jak má správně načepovaný půllitr vypadat a chutnat. „Práce výčepního je taková třešnička na dortu. Aby pivo dobře načepoval, musí mít perfektně připravenou sklenici. Dobře umytou, mokrou, vychlazenou, aby pivo, které do ní sklouzne, se s tím půllitrem polaskalo, a když se na dně zatočí, aby vykouzlilo tu úžasnou pěnu. A když ho pak číšník nebo servírka přinesou na stůl a pěna se zahoupá, tak se do něj člověk s radostí hned pustí, zakousne se do té pěny a vychutná si tu hořkost i sladkost," líčí Václav Berka barvitě své celoživotní nadšení pro plzeňské pivo ve velkém profilovém rozhovoru pro Deník Právo a Novinky.cz . Řeč v něm přišla také na jeho začátky v plzeňském pivovaru, rodinnou historii tří generací Berků v plzeňském pivovaru nebo vznik týmu obchodních sládků, který dnes v péči o pivo a jeho servírování školí hospodské a výčepní po celém Česku i v zahraničí. Varování! Četba způsobuje neodolatelnou chuť skočit si na jedno orosené. ▶️ https://lnkd.in/eddGV9SJ

U nás v Prazdroji věříme, že péče o hospody zdaleka nekončí u piva. Naším cílem je, aby si host vychutnal nejen skvěle načepovaný půllitr, ale i to nejlepší jídlo, které k pivu dokonale ladí v příjemném prostředí s profesionální obsluhou. Každoročně podporujeme hospody a restaurace nejen tím, že jim dodáváme vybavení, ale také školíme jejich personál v péči o pivo. Tím nepropracovanějším programem jsou kurzy Pivní gastro akademie, kterou pořádáme ve spolupráci s makro ČR a společností 100PROgastro. Společně školíme v různých oblastech nejen výčepní, ale také provozovatele a majitele podniků a kuchaře. Ti se učí lépe nakládat se surovinami, sestavovat menu, správně kalkulovat a držet krok s nejnovějšími gastro trendy. Od roku 2018 prošlo tímto programem už skoro 500 hospod a stovky kuchařů tak díky němu vylepšily své dovednosti. U příležitosti dnešního Mezinárodního dne kuchařů tedy připíjíme všem kuchařům, kteří dělají čest své profesi. Na zdraví a dej Bůh štěstí!

Náš projekt PRO CHMEL je ve Financial Times ! Klimatická změna a s ní související extrémní výkyvy počasí představují pro pěstování chmele - jedné ze tří klíčových surovin pro výrobu českého piva - vážné ohrožení. Náš vědecko-výzkumný projekt PRO CHMEL chce pomoci pěstitelům se na tuto změnu adaptovat. Společně s partnery jsme vytvořili aplikaci, která chmelařům radí, kdy mají zavlažovat, a kolik vody je třeba použít, aby chmel prospíval. Díky tomu dokáží zacházet s vodou, které mají nedostatek, efektivněji. Aplikace využívá data z téměř tříletého měření na českých chmelnicích, z meteostanic, senzorů z půdy i na chmelu i učení pomocí umělé inteligence. Aplikaci chceme příští rok nabídnout všem tuzemským pěstitelům chmele. Celý článek ve Financial Times =>> https://lnkd.in/gVY3hwZ4

PRAZ

CZ:PRAZDROJ

Plzeňský Prazdroj, a.s.